Obec Chvalšiny
ObecChvalšiny
telefon
e-mail
rozšířené vyhledávání

Historie obce

Obec Chvalšiny byla založena před dávnými lety na území královského újezdu v příhodnémobec Chvalšiny širokém údolí, kterým protéká Chvalšinský potok a které dodnes obklopují krásné lesy. Nad jejich obzorem shlížejí do krajiny ze tří stran pásma kopců a hor. Z východu je to zejména oblast Blanského lesa s nejvyšší horou Kleť (1 084 m n.m.), ze severozápadu Velký Plešný (1 065 m) a na jihozápadě hřebeny Břevniště.

První osídlenci sem přicházeli asi v polovině 13. století. Když totiž český král Přemysl Otakar II. zakládal v roce 1263 nepříliš vzdálený klášter Zlatou Korunu, vybavil jej rozsáhlým pozemkovým majetkem. Zda již tehdy Chvalšiny existovaly nelze doložit, protože se o nich v darovací listině nehovoří. Zcela určitě však existovaly o dvacet let později v roce 1281, kdy se poprvé uvádějí v listině markraběte Oty Braniborského, poručníka krále Václava II., jíž klášteru potvrdil vlastnictví statků Netolice a Chvalšiny. Soudě podle názvů míst v takzvaném Boletickém újezdu z roku 1263, byla krajina v širokém okolí Chvalšin osídlena slovanským živlem. Velikost chvalšinského statku v té době není přesně známa, ale z pozdější doby se ví, že Chvalšiny byly střediskem rychty (to je základního územního a správního obvodu té doby), k níž patřily Chvalšiny a vesnice Borová, Březovík, Dobročkov, Havalda, Lomek, Osí, Prakéř, Střemily, Třebovice, Vitěšovice, a Vražice. Mnohá z těchto míst dnes již neexistují a v druhé polovině dvacátého století zanikla.

obec chvalšinyPůvodní malá osada Chvalšiny se v příštích desetiletích utěšeně rozvíjela a už v roce 1293 se poprvé uvádí jako městečko. Zastavme se u některých dalších letopočtů: V roce 1390 dal opat Arnold ze Zlaté Koruny své povolení k tomu, aby si chvalšinský kostel opatřil antifonář (kniha obsahující církevní zpěvy.) Roku 1400 spojil papež Bonifác IX. farní kostel ve Chvalšinách s cisterciáckým klášterem ve Zlaté Koruně a dovolil, aby duchovní správu zde vykonával klášter svými řádovými kněžími. Tato pravomoc platila až do roku 1785, kdy byl klášter zrušen a patronátní práva přešla na knížete Schwarzenberka. Roku 1447 potvrdil opat Dětřich cechovní pořádek koželuhů a obuvníků v obci, podobně v roce 1463 potvrdil opat Jan obdobný pořádek cechu pekařů.

Znění cechovního pořádku je v českém jazyku, což svědčí o tom, že obyvatelstvo městečka bylo ještě tehdy převážně české. K poněmčení Chvalšin došlo až později nepochybně zásluhou korunského kláštera, který usídloval na svém území s oblibou hlavně obyvatelstvo přicházející z německých oblastí. Když se majitel českokrumlovského panství Oldřich z Rožmberka zmocnil během husitských válek valné části pozemkového majetku kláštera, dostaly Chvalšiny za novou vrchnost pány z Rožmberka a staly se prakticky natrvalo součástí jeho nového majetku. Po prodeji panství panem Petrem Vokem z Rožmberka v roce 1601 císaři Rudolfovi II. byl Chvalšinským ochrannou vrchností krátký čas císařský rod a od roku 1622 rod Eggenberků, přišlých do Českého Krumlova ze Štýrska. Po jejich vymření roku 1719 náležely Chvalšiny až do roku 1848 Schwarzenberkům.

Nebylo by spravedlivé, kdybychom uvedené vrchnosti podezřívali z nezájmu o své poddané. Naopak všechny podporovaly rozvoj Chvalšin a jejich obyvatel udělováním různých privilegií. Eggenberkové jim dali roku 1641 právo konání dvou výročních a jednoho týdenního trhu, v roce 1685 jim přidali další dva výroční trhy. Chvalšiny si tak upevnily své postavení důležitého obchodního střediska, neboť o tržních dnech se sem sjížděli lidé z dalekého okolí, aby zde buď prodali své zboží, anebo zase nakoupili jiné pro svou potřebu. Městečko z toho mělo mnohostranný finanční příjem a přibývalo v něm řemeslníků všeho druhu.

Z další privilegií je třeba uvést, že roku 1576 udělil pan Vilém z Rožmberka Chvalšinským právo vaření piva, avšak později jim bylo toto právo dvakrát odňato. V roce 1581 udělil tentýž majitel panství Chvalšinám takzvané právo odúmrtní, což znamenalo, že obyvatelé směli volně nakládat se svým majetkem. Od roku 1596 vedl správu obce a jejích hospodářských záležitostí primátor čili purkmistr a 10 konšelů, dále rychtář a 6 obecních starších se starali o agendu tak řečeného policejního charakteru, zejména řešení sporů mezi obyvateli. Roku 1600 věnoval pan Petr Vok z Rožmberka Chvalšinám valnou část dnešních obecních lesů.

Podle berní ruly z roku 1653 žilo ve Chvalšinách 27 osedlých čili sedláků, 20 chalupníků a 68 zahradníků (malých zemědělců). I když zde byla řada řemeslníků a lidí zabývajících se obchodem, byli tu lidé závislí především na zemědělské výrobě. V průběhu staletí postihla obec řada požárů, z nichž patrně nejzhoubnější byl v roce 1808, při němž shořely na faře cenné matriky. Ani války se Chvalšinám nevyhýbaly. Silně byla obec poškozena v roce 1611 za vpádu Pasovských do Čech a pak za třicetileté války, kdy se tu postupně vystřídaly posádky všech armád. Za napoleonských válek v letech 1799 -1800 tu byla ubytována carská ruská posádka.

Po revoluci v roce 1848 byla i ve Chvalšinách zrušena poddanská správa a byl ustaven obecníobec Chvalšiny úřad jako nejnižší složka veřejné správy. Roku 1850 tu vznikl okresní soud, který byl zrušen až na počátku druhé světové války. V letech 1855 -1868 sídlil ve Chvalšinách okresní úřad, jehož agendu pak převzal Okresní úřad v Českém Krumlově. V obci byly zastoupeny i další úřady a instituce: berní úřad, notářství, četnictvo, pošta a telegrafní úřad. Mnohé z nich dnes již neexistují. V roce 1930 měly Chvalšiny 1300 obyvatel a 150 domů.

Počátkem října 1938 byly Chvalšiny okupovány německou armádou a staly se součástí Německé říše. Počátkem května 1945 byly osvobozeny americkou armádou. V letech 1946 -1947 byli občané německé národnosti z obce vystěhováni a na uvolněná místa, byť v neúplném rozsahu, přišli noví osídlenci z jiných krajů republiky i ze zahraničí. Ti pak, pokud zase neodešli, byli nositeli dalších více než padesáti let života v obci.

Obec

Svátek

Svátek má Xenie

Zítra má svátek René

Státní svátky a významné dny na zítřek:

  • Mezinárodní den nekupování ničeho

Pranostiky

Pranostika na akt. měsíc

Jestliže sníh listopadový dlouho zůstane, více než hnůj polím prospěje.

Pranostika na akt. den

Když na první adventní neděli nastane daleko široko krutá zima, potrvá čtyři neděle.

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 1 2 3 4 5

Počasí

dnes, sobota 27. 11. 2021
zataženo 3 °C -2 °C